Je vaše dítě aktivní víc než určují tabulky? Dáme mu tlumící léky a bude klid!

Ať zvedne ruku ten rodič či jedinec, který nikdy neslyšel nic o diagnoze ADHD. No upřímně si myslím, že příliš zvednutých rukou neuvidíme. V dnešní době je opravdu obrovský boom s touto nálepkou pro děti i dospělé, kterým se poté předepisují antidepresiva a jiné tlumící chemické léky západního světa. Tak se nejdřív pojďme podívat na to, jak je tato diagnoza definovaná dle zdrojů, které jsem prostudovala! Zároveň můj text prosím vnímejte s nadsázkou a nechytejte mne za každé slovo ;). Smyslem článku je odlehčit toto téma, o kterém se často mluví v zoufalství a beznaději ze strany rodičů. Pokud vás článek mým sarkasmem neodradí hned v počátku a dostanete se i k mému závěru, tak třeba po mě nakonec kamenem hodí jen menší část z vás dospěláků :-)

Co znamená diagnoza ADHD

Co říká wikipedie? : zkratka anglického „Attention Deficit Hyperactivity Disorder“ – hyperkinetická porucha (HKP)), porucha chování s hyperaktivitou,patří mezi neurovývojové poruchy. Tato porucha se projevuje již od raného dětství, nejvíce však ve školním věku, kdy postihuje 3–7 % dětí. Ve 40–50 % případů přetrvává do dospělosti a vyskytuje se u 4–5 % dospělých. Spíše než hyperaktivita se v tomto období objevují pocity vnitřního neklidu, převládá impulzivita a poruchy pozornosti.

Jak lékařské tabulky popisují ADHD?

(moje komentáře jsou směrem k dětem, kterým se nejčastěji tato nálepka dává)

  • Postižený jedinec (už tato nálepka mě pobavila při pročítání textů) si například často hraje s rukama či nohama, vrtí se na židli. Ano, je opravdu zvláštní, že dítě má energii a nechce vzorně sedět ve školní lavici 45 minut a chce se přirozeně hýbat a nechat proudit energii uvnitř těla. Podívejme se do přírody jak fungují zvířata, především mláďata. Všechna by ihned dostala nálepku ADHD a dostala antidepresiva :-).
  • Dále postižený jedinec (opravdu mě tento převzatý výraz nenechává příliš klidnou :-)) často odchází z místa ve třídě či za jiných okolností, kde se očekává sezení. No a kdo očekává sezení? Dospělý jedinec, který o tom rozhodl. Prosím, podívejme se opět do přírody jak fungují mláďata. Některá mláďata dospívají a přestávají si aktivně hrát v rozdílný čas než jiná (pokud porovnáváme stejný živočišný druh). Některým dětem tedy nedělá problém v klidu sedět v lavici a jsou s tím v pohodě, jiné s tím v pohodě nejsou. Ale očividně existuje jeden metr podle kterého se to měří….
  • Postižený jedinec nadměrně běhá nebo leze do výšek bez ohledu na situaci. Tak to pardon, ale v tom případě všichni kluci z filmu „Bylo nás pět“ měli dostat tlumící léky…..
  • Postižený jedinec má zpravidla potíže hrát si nebo se potichu zabývat volnočasovými aktivitami. Kdo chce aby vše bylo potichu? Nejsou to rodiče, které bolí hlava? Není to společnost, ve které je pravidlo, že hlasité děti jsou odrazem nevychovanosti, a tudíž rodiče dostanou ihned od kolemjdoucích nálepku „špatný rodič“? Důvodů proč si nechce dítě hrát může být opravdu mnoho…..
  • Postižený jedinec je jakoby v neustálém pohybu nebo „poháněn motorem“. Aleluja! Bože, jak jsem šťastná, když se mi podaří do tohoto stavu energie dostat! Dejte mi tedy tlumící léky, ať jsem jak chodící zombie a lépe zapadnu do společnosti:-)
  • Postižený jedinec často nadměrně mluví. Co znamená nadměrně mluví? Můžete mi to prosím někdo vysvětlit :-)? Důvodů, proč dítě „nadměrně“ mluví může být opravdu mnoho… bylo by vhodné zjistit, co dítěti chybí a pokud mu například nechybí přítomná pozornost a zájem rodičů, tak co zkusit přijmout, že je dítě extrémně zvídavé nebo extrovert…?
  • Postižený jedinec vyhrkává odpovědi ještě před dokončením dotazu. No tak to by minimálně čtvrtina společnosti měla dostat tlumící léky…. :-)
  • Postižený jedinec mívá potíže s čekáním. No….. zkuste se podívat na mláďata v přírodě. A pak se podívejte na děti. Pak se podívejte na dospělé jedince v přírodě. A na závěr se podívejte na dospělé lidi….. Prosím, řekněte že vidíte to samé co já :). Děti versus mláďata jsou často z jistého úhlu nedočkavá. Dospělí živočichové jsou už moudřejší a klidnější (no jasně, ne všichni :-)). A teď dospělí lidé…. no kdo z nás dá ruku nad hlavu jako souhlas, že nemá problém s čekáním na jeho přání, tužby, a na cíle v práci či rodině :)? Podle této kolonky by se měly začít co nejdřív vyrábět tlumící léky ve velkém  pro celou západní společnost!
  • Postižený jedinec často přerušuje nebo vyrušuje druhé. Jak se v soupisu příznaků pro diagnozu ADHD dostávám dál a dál, tak víc a víc absurdní se mi zdá na to reagovat :-)

Jak jsem přešla v soupisu ADHD na dlouhý soupis v dalším sloupci, který podrobně popisoval vše kolem ztrácení pozornosti, tak jsem to s vypisováním do mého článku vzdala. Mnoho podobných slov a významy se opakující jako například: často není schopen věnovat pozornost detailům nebo z nedbalosti dělá chyby ve školních úlohách, v práci nebo při jiných činnostech. Má potíže s udržením pozornosti během plnění úkolů nebo při hře. Působí, jako by neposlouchal, přestože mluvíte přímo na něj. Má zpravidla potíže s organizováním úkolů a činností. Ztrácí snadno pozornost kvůli působení vnějších vlivů….. a další a další a další. Komentovat to už nebudu, sarkasmu jsem si užila výše už víc než dost :-).

Neztratili jsme selský rozum?

Každý jedinec se selským rozumem chápe co se snažím sdělit. Není to nic těžkého, stačí se podívat jak to funguje v přírodě. A prosím, hlavně mi netvrďte, že srovnávat člověka s jiným živočišným druhem je nesmysl :-). Oproti zvířatům máme víc vyvinutou mozkovou část zvanou neocortex, ale to nás neopravňuje si myslet, že jsme něco víc než ostatní tvorové a tudíž se s nimi nemůžeme „porovnávat“. Já si myslím že by jsme měli, protože oni mají perfektně vyvinutý šestý smysl (pokud nemluvíme o přešlechtěných zvířatech, kteří jsou po mnohé generace silně domestikováni). Rozdíl vidím v tom, že my máme akorát větší mozek, oni mají mnohem lepší intuitivní chování. A právě ono intuitivní chování je to, oč tu běží…… 

Článek, který mě nakopnul k napsání vlastního názoru

Důvod, proč jsem psala slova výše je ten, že jsem si přečetla tento článek a pak ho sdílela na mém fcb profilu. Překvapilo mě, kolik soukromých reakcí jsem dostala formou vzkazů s poděkováním za sdílení. Kopíruji sem text, který jsem napsala k původnímu článku:

Jsem šťastná, že za dob mého studia buď ještě tato diagnoza zde v ČR neexistovala, a nebo se o ní moc nemluvilo, neboť bych určitě minimálně dostala silné doporučení „léky“ užívat. Přijde mi až směšné, jak se stále ADHD bere jako diagnoza, jako nějaká nálepka. Přijde mi i směšné a zároveň obrovsky smutné, že rodiče dobrovolně cpou antidepresiva do jejich vlastních dětí a myslí si, že je problém vyřešen.

Chápu, že v určitém momentu života můžou antidepresiva pomoci utlumit systém člověka, ten se může posbírat a zregenerovat a pak se odrazit a začít se svým životem něco dělat. Co však nepochopím je to, když kdokoliv nasadí antidepresiva a dobrovolně je užívá mnoho let (nebo až do smrti) a nechce se svým životem nic dělat. A pak se diví, že jednoho dne umře na rakovinu nebo na mrtvici.

Sama jsem si od puberty procházela stavy silných depresí, temnoty a pocitu, že když si půjdu skočit, že se na chvíli zbavím toho obrovského tlaku co cítím v celém těle a uvnitř mé hlavy. Jednou jsem se dobrovolně krátkodobě nechala zfetovat na pár hodin v nemocnici, aby můj systém mohl vypnout a trochu zregenerovat když už jsem opravdu ztrácela víru na lepší zítřek. Ale nikdy, nikdy jsem to nevzdala a nikdy jsem se nespokojila s myšlenkou, že se to nezlepší. A zlepšilo. Hodně se to zlepšilo.

Máme zde tolik možností a cest k tomu, aby člověk zdolal nástrahy západního světa, který nám častokrát ničí náš endokrinní systém. Už samotné prenatální období, porod, a poté další dva kritické roky života, kdy se endokrinní systém s mozkem vyvíjí – ano, i když se to s prominutím posere, tak to neznamená, že se během dalších let života s tímto stavem nedá nic dělat. Ale ano, dá :-). Jak říkám, těch cest je mnoho a každý si může vybrat svojí vlastní.

Přála bych si, aby bylo ve světě méně antidepresiv, hormonální antikoncepce a jiných chemických „produktů“ západního světa, a bylo zde více zdravého selského rozumu s důvěrou v to, že v přírodě nalezneme všechny důležité odpovědi, byliny i šamanské rostliny :-)

Závěrem…

Závěrem bych ráda dodala, že jsem přesvědčená o tom, že žádná diagnoza ADHD neexistuje. Chápu, že nic není bílé nebo černé, existuje velká škála barev. Všichni, kteří mají pocit, že něco u nich není v pořádku by si měli sáhnout do svědomí a podívat se každý sám za sebe na  životní styl a tempo jakým se ubírá. A ten kdo má děti, tak se podívat ve vzpomínkách na dobu jejich početí, prenatálního období, porodu, a poté prvních několik „kritických“ let jejich života, kdy se doutváří mozek a nervová spojení. Tam můžeme hledat odpovědi a můžeme se případně pokusit najít trvalá řešení, což ovšem nejsou ani antidepresiva či jiné tlumící chemické léky.

Závěr za závěrem :-)

Vlastním mnoho zvířat (koně, poníky, oslíky, ovce, kozy, kočky, psa) které mohu pozorovat. Když budu například koně krmit větší dávkou ovsa (neříkám mega velkou dávkou, ale pouze větší!) v době, kdy nebudou mít fyzickou aktivitu (tzn. několikrát týdně intenzivní práce s člověkem)  tak mi po po pár dnech začnou skákat nekontrolovatelně po hlavě, i když jsou uvnitř neskuteční dobráci, kteří by mi jinak nikdy neublížili. No a teď se podívejte, kolik přebytečné energie ve formě sladkostí, limonád a sladkých jídel (nemluvím o ovoci) se běžně cpe každý den do dětí….. to stojí za zamyšlení, ne;)? Je lepší omezit dopování nadbytečně cukrem, a nebo nasadit tlumící léky?


Bez komentářů »

Bez komentářů.

Vložit komentář

*